Čtyři věci, které médiím raději o firmě neříkat
Rozhovor s novinářem není důvěrný pokec. Věty, které zazní jako vysvětlení, se mohou objevit v titulku, i když jste je mysleli jinak. Firma nemá novináři lhát, ale nemusí mu říct všechno. Rozdíl mezi otevřeností a zbytečným rizikem je potřeba znát předem.
Proč slova zůstávají
Novinář si dělá poznámky, nahrává nebo si pamatuje. I když něco nevyjde hned, může se to objevit později v jiném článku. Veřejně dostupné informace se navíc kopírují a zůstávají v archivech. Firma, která v rozhovoru uvede neověřený odhad, ho může za rok slyšet jako fakt.
Proto je užitečné rozlišovat, co je oficiální stanovisko, co je kontext a co je názor jednotlivce. Mluvčí má vědět, které informace smí potvrdit a které ne. Pokud si nejste jistí, řekněte, že údaj ověříte. Není to slabost, ale součást přípravy.
Neověřené informace a dohady
Média mají ráda konkrétní čísla, ale ne každý odhad je vhodné říct nahlas. Pokud firma nezná výsledek jednání, nemá ho popisovat jako hotovou věc. Věta „pravděpodobně uzavřeme smlouvu“ se může změnit na „firma potvrdila smlouvu“. Rozdíl je přitom zásadní.
Stejně opatrní buďte u informací o lidech. Neověřená zpráva o odchodu zaměstnance nebo o zdravotním stavu může poškodit člověka i firmu. Pokud se informace týká soukromí, nemá do rozhovoru patřit, i kdyby byla pravdivá. Novinář může mít vlastní zdroje, ale firma nemusí jeho verzi potvrzovat.
Obchodní tajemství a citlivá data
Do rozhovoru nepatří podrobnosti o cenách dodavatelů, maržích, smlouvách s odběrateli ani o připravovaných produktech. Může to znít jako zajímavý detail, ale konkurence ho může využít. Zároveň se informace může dostat k zákazníkům, kteří ji začnou porovnávat. Firma má mít jasný seznam témat, která jsou důvěrná.
U finančních údajů záleží, zda jde o veřejně dostupné informace. Pokud firma zveřejňuje tržby, má vědět, proč to dělá a jak je vysvětlí. Pokud ne, nemá je zmiňovat jen proto, že se novinář ptá. Odpověď „tyto údaje nezveřejňujeme“ je legitimní. U veřejných zakázek a dotací ale mohou být některé informace dostupné povinně.
Urážky a srovnávání s konkurencí
Negativní hodnocení konkurence se snadno obrátí proti firmě. Novinář může citovat jen vaši větu a vynechat kontext. Zákazník si navíc může myslet, že firma potřebuje o druhých mluvit, protože nemá vlastní výsledky. Pokud je srovnání potřeba, držte se ověřitelných faktů a nehodnoťte motivy druhých.
Vyhněte se také ironii a narážkám, které v textu nebudou znít stejně jako v rozhovoru. Mluvený projev má jinou intonaci než psaný. Věta, která měla být vtip, může v článku působit arogantně. Pokud chcete být vtipní, nechte to na situaci, ne na citaci.
Spekulace o lidech a budoucnosti
Nemluvte o tom, kdo ve firmě dostane povýšení, kdo odejde nebo kdo má konflikt s vedením. I když je to pravda, není to informace pro média. U budoucích plánů rozlišujte záměr a závazek. „Zvažujeme“ není totéž jako „otevřeme“. Pokud novinář tlačí na termín, řekněte, kdy budete vědět víc.
U krizové situace je obzvlášť důležité nedělat závěry před vyšetřením. Říct, že příčinou byla chyba zaměstnance, může být pravda, ale také může být předčasné. Počkejte na fakta a komunikujte postup. Veřejnost ocení, když firma přizná, co zatím neví, víc než rychlý a později opravený závěr.
Časté otázky
Můžeme říct „off the record“ a pak mluvit volně?
Jen pokud si to s novinářem výslovně domluvíte předem a on souhlasí. Bez dohody nemáte záruku, že informace nezveřejní. Spoléhat na neformální slib je riskantní.
Co když novinář klade otázku, na kterou nesmíme odpovědět?
Řekněte, že informaci nemůžete sdělit, a nabídněte, co sdělit můžete. Odmítnutí má být krátké a bez obviňování. Není potřeba vymýšlet náhradní vysvětlení.
Máme se připravit na nepříjemné otázky?
Ano. Sepište si tři nejtěžší otázky a odpovědi na ně. Ověřte fakta a domluvte, kdo odpovídá. Překvapení v rozhovoru většinou vzniká z nedostatečné přípravy.
Praktické shrnutí
Nesdělujte neověřené odhady, důvěrná čísla, urážky konkurence ani spekulace o lidech. Rozlišujte oficiální stanovisko, kontext a názor. U nejistých informací řekněte, že je ověříte. Připravte si seznam témat, která jsou citlivá, a domluvte se s mluvčím, co smí říct. Otevřenost neznamená říct všechno, ale říct pravdu o tom, co sdělit lze.
Zdroje
- Zákon č. 46/2000 Sb., tiskový zákon.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ochrana osobnosti a obchodního tajemství.
- Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
- Syndikát novinářů ČR, Etický kodex novináře.
Publikováno: 02. 05. 2026
Kategorie: Podnikání