Smí zaměstnanec mluvit s novinářem jménem firmy?

Novinář může volat přímo zaměstnanci, kterého našel v kontaktech, na konferenci nebo na sociální síti. Zaměstnanec pak stojí před otázkou, zda může odpovídat, nebo má hovor předat dál. Bez jasného pravidla vzniká riziko, že firma řekne něco nechtěně, nebo naopak promarní příležitost. Odpověď má být součástí firemní komunikace, ne improvizace.

Proč to potřebuje pravidla

Zaměstnanec zná svou práci nejlépe, ale nemusí znát strategii firmy, probíhající jednání nebo právní souvislosti. Když mluví bez rámce, může prozradit informaci, která ještě není veřejná, nebo potvrdit něco, co firma nechce komentovat. I dobře míněná odpověď může poškodit.

Na druhé straně není vhodné zakazovat veškerý kontakt. Firma, která nutí každého novináře volat jen na jednu linku, působí nepružně. Zaměstnanci mají mít jasno, o čem mluvit mohou a kdy mají hovor předat.

Kdo smí mluvit

Rozlište tři úrovně. Mluvčí nebo pověřený člověk smí mluvit za firmu v plném rozsahu. Odborník může mluvit o své odbornosti, ale ne o strategii a ekonomice. Ostatní zaměstnanci mohou potvrdit základní fakta nebo odkázat na mluvčího. Toto rozdělení má být napsané a srozumitelné.

U menší firmy často stačí, když majitel určí jednoho člověka jako mluvčího a ostatním dá instrukci: „Když se ozve novinář, pošli mu kontakt a dej mi vědět.“ To je jednoduché a funkční. Složitější matice rolí má smysl až při větším počtu zaměstnanců.

Co může zaměstnanec říct

Bezpečné jsou informace, které jsou už veřejné: název firmy, obor, náplň práce, otevřená pracovní pozice. Odborník může vysvětlit postup, který je popsaný v katalogu nebo na webu. Nemá však odhadovat tržby, komentovat klienty nebo slibovat termíny, které nemá potvrzené.

Pomáhá věta: „O tom, co se děje ve firmě, vám řekne pověřený mluvčí, já vám mohu vysvětlit svou část práce.“ Tím zaměstnanec nezůstane zaskočený a novinář dostane užitečnou informaci i kontakt.

Jak postupovat při dotazu

Když novinář zavolá, zaměstnanec si zapíše jméno, médium, téma a termín. Potom co nejdřív informuje mluvčího. Nemá odpovídat „bez komentáře“ bez vysvětlení. Stačí říct, že dotaz předá a ozve se pověřený člověk. Pokud jde o naléhavou věc, má zavolat, ne poslat e-mail.

U písemného dotazu je vhodné přeposlat celý text, ne jen shrnutí. Mluvčí potřebuje znát přesnou formulaci a kontext. Zaměstnanec by neměl odpovídat přímo z pracovního e-mailu, pokud k tomu nemá výslovné svolení.

Co hrozí bez pravidel

Bez pravidel hrozí tři věci: nechtěné zveřejnění informací, rozporná vyjádření a ztráta důvěry novináře. Ten si zapamatuje, že firma odpovídá chaoticky, a příště se obrátí jinam. Náprava bývá složitější než krátké školení na začátku.

Rizikem je i právní dopad. Pokud zaměstnanec prozradí obchodní tajemství nebo osobní údaje, firma musí situaci řešit. Jasné pokyny a krátký seznam témat, o kterých se mluvit nesmí, snižují pravděpodobnost takové situace.

Pravidla mají pamatovat i na sociální sítě. Zaměstnanec, který na svém profilu uvádí firmu jako zaměstnavatele, může být vnímán jako její zástupce. I tam platí, že o interních věcech se nemluví veřejně. Stačí krátká poznámka v pravidlech, ne složitý kodex. Taková pravidla se vyplácí dodržovat dlouhodobě i v malé firmě.

Jak pravidla předat

Nestačí napsat směrnici do intranetu. Pravidla je potřeba krátce projít s lidmi, kteří mohou být osloveni. Na patnáctiminutové schůzce ukažte, jak vypadá dotaz novináře a co má zaměstnanec udělat. Nechte prostor na otázky, protože nejasnosti se projeví až v praxi.

Novým zaměstnancům předávejte pravidla při nástupu spolu s kontakty. Může to být jedna stránka v uvítacím balíčku. Když člověk nastoupí a hned ví, komu má dotaz předat, snižuje se riziko improvizace v prvních dnech.

Jednou za rok pravidla aktualizujte. Změní se mluvčí, vedení nebo rozsah podnikání. Co bylo bezpečné loni, nemusí platit letos. Aktualizace nemá být složitá, stačí projít seznam témat a kontaktů.

Zároveň dávejte najevo, že předání dotazu není selhání. Zaměstnanec, který řekne „to vám vysvětlí kolega“, odvedl dobrou práci. Firma tím získává jednotný hlas a novinář rychlejší odpověď.

Praktické shrnutí

  • Určete, kdo smí mluvit za firmu a kdo jen předává kontakt.
  • Sepište bezpečná témata a zakázané informace.
  • Zaměstnanec má zapsat dotaz a co nejdřív informovat mluvčího.
  • Odborník může vysvětlit svou práci, ne strategii firmy.
  • Pravidla proberte s novými lidmi hned při nástupu.

Zdroje

  • Asociace public relations agentur, Etický kodex.
  • Syndikát novinářů ČR, Etický kodex novináře.
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Publikováno: 12. 01. 2026

Kategorie: Marketing