Kurzarbeit: Zachrání vaše finance i pracovní místa?

Finanční podpora od státu

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, je německý model, který pomáhá firmám v těžkých časech udržet si zaměstnance a překonat ekonomické krize. Místo propouštění můžou firmy zkrátit zaměstnancům úvazky, a stát jim pak dorovná část mzdy. V České republice se tento model osvědčil během pandemie covidu-19. Program Antivirus tehdy pomohl udržet statisíce pracovních míst.

A jak je to s finanční podporou od státu v případě kurzarbeitu? Zaměstnancům, kterým je zkrácen úvazek, vyplácí stát příspěvek na mzdu. Výše příspěvku se odvíjí od míry zkrácení úvazku a od výše průměrné mzdy v daném odvětví. Firmy tak můžou ušetřit na mzdových nákladech a zároveň si udržet kvalifikované zaměstnance. Zaměstnanci zase nepřijdou o práci a mají jistotu stabilního příjmu, i když nižšího.

Zavedení kurzarbeitu do českého právního řádu je předmětem diskuzí. Zastánci argumentují jeho flexibilitou a prevencí masové nezaměstnanosti v krizových obdobích. Kritici varují před možným zneužíváním systému a zdůrazňují potřebu jasných pravidel a kontrol.

Výše kurzarbeitové podpory

Kurzarbeit, zkráceně „kurac“, je německý pracovní režim, který umožňuje firmám v těžkých časech zachovat pracovní místa a zároveň snížit náklady na mzdy. Zaměstnanci pak pracují méně hodin nebo mají úplnou pauzu, ale stále dostávají část své mzdy. A tady přichází na řadu kurzarbeitová podpora. Výše podpory se liší podle toho, kolik hodin práce zaměstnanec ztratí. Obecně platí, že čím více hodin práce zaměstnanec ztratí, tím vyšší podporu dostane. Podpora se vypočítává z čisté ušlé mzdy a činí 60 % pro zaměstnance bez dětí a 67 % pro zaměstnance s alespoň jedním nezaopatřeným dítětem.

Důležité je zmínit, že kurzarbeitovou podporu vyplácí Úřad práce České republiky na základě žádosti zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí prokázat, že mu klesly tržby nebo výroba a že by jinak musel přistoupit k propouštění. Kurzarbeit je dočasné opatření, které má firmám pomoci překonat těžké období a udržet si kvalifikované zaměstnance. Pro zaměstnance to znamená jistotu zaměstnání a stabilní příjem i v době, kdy by jinak mohli přijít o práci.

Podmínky pro získání podpory

Kurzarbeit, zkráceně „kurac“, je německý model zkrácené pracovní doby, který umožňuje firmám v těžkých časech udržet si zaměstnance a zároveň snížit náklady na mzdy. Zaměstnanci pak pracují méně hodin nebo mají úplné volno, ale stále dostávají část své mzdy od státu. Aby firma mohla o kurzarbeit požádat, musí splnit několik podmínek. V první řadě musí být ohrožena ekonomická situace firmy, například v důsledku poklesu zakázek nebo výpadku dodavatelského řetězce. Dále musí být zasažena alespoň třetina zaměstnanců v daném provozu. Zaměstnavatel musí také projednat zavedení kurzarbeitu s odbory nebo zástupci zaměstnanců a dosáhnout s nimi dohody. Teprve poté může podat žádost o podporu na Úřad práce České republiky. Je důležité si uvědomit, že kurzarbeit není automatické právo a Úřad práce posuzuje každou žádost individuálně.

Výhody kurzarbeitu pro firmy

Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, je nástroj německého pracovního trhu, který firmám umožňuje překlenout těžká období bez nutnosti propouštět zaměstnance. Využívání kurzarbeitu přináší firmám řadu výhod. V první řadě jim umožňuje udržet si kvalifikované a zkušené pracovníky, na jejichž zaučení již vynaložily nemalé prostředky. Udržení si zaměstnanců je klíčové pro rychlé obnovení provozu po skončení krize. Kurzarbeit firmám šetří náklady na nábor a zaškolování nových pracovníků, které by jinak musely nést po oživení ekonomiky. Díky kurzarbeitu si firmy udržují stabilní a motivovaný tým, což má pozitivní dopad na firemní kulturu a produktivitu práce. V neposlední řadě kurzarbeit firmám umožňuje pružně reagovat na změny v ekonomice a přizpůsobit objem výroby aktuální poptávce.

Nevýhody kurzarbeitu pro firmy

Kurzarbeit, i když se zdá být záchranou v těžkých časech, s sebou nese i stín. Pro firmy to znamená především administrativní zátěž. Papírování spojené s žádostí o kurzarbeit a následným vykazováním odpracované a zkrácené doby je časově náročné. To platí obzvlášť pro malé a střední podniky, které nemají rozsáhlé personální oddělení. Další nevýhodou je nejistota ohledně délky trvání kurzarbeitu. Firmy se tak ocitají v provizoriu, kdy nemohou plánovat dlouhodobé zakázky ani investice. To může vést k oslabení jejich pozice na trhu. V neposlední řadě je tu i riziko demotivace zaměstnanců. Ti, kteří pracují na zkrácený úvazek, mohou ztratit motivaci a pracovní nasazení. Navíc jim hrozí snížení příjmů, což může vést k finančním problémům a celkové nespokojenosti. Kurzarbeit by tak pro firmy neměl být automatickým řešením, ale spíše krajní možností, kterou je třeba důkladně zvážit.

Kurzarbeit je jako náplast na zlomenou nohu. Pomůže vám se na chvíli postavit, ale bez skutečné léčby se vám noha nikdy úplně nezahojí.

Bořivoj Král

Kurzarbeit a daně

Kurzarbeit, ten německý pracovní režim, co se o něm teď tolik mluví, má samozřejmě dopad i na daně. Ať už jste zaměstnanec, který se ocitl v kurzarbeitu, nebo zaměstnavatel, který ho zavádí, je důležité vědět, jak se věci mají.

Vlastnost	Popis
Název programu	Kurzarbeit
Význam	Německý pracovní režim
Cíl	Zachování pracovních míst během ekonomických potíží
Princip	Zkrácení pracovní doby s částečnou kompenzací mezd od státu
Podmínky	Ekonomické potíže firmy, dohoda s odbory/zaměstnanci
Výše podpory	Závisí na konkrétních podmínkách a délce trvání programu
Výhody	Zachování pracovních míst, snížení nákladů firem
Nevýhody	Nižší příjem pro zaměstnance, možné zneužívání systému

Zaměstnanci v kurzarbeitu dostávají od státu kurzarbeitní příspěvek, který doplácí jejich mzdu do určité výše. Dobrá zpráva je, že tento příspěvek se nepovažuje za příjem ze závislé činnosti a neplatí se z něj daň z příjmu. Zaměstnanec tak dostane čistou částku, která mu pomůže překlenout těžké období.

Zaměstnavatelé pak můžou uplatnit některé daňové úlevy. Například si můžou odečíst náklady na mzdy zaměstnanců v kurzarbeitu z daňového základu. To jim pomůže snížit daňovou povinnost a ušetřit peníze v době, kdy to nejvíc potřebují.

Je ale důležité si uvědomit, že kurzarbeit a daně jsou složitá problematika a je vždycky nejlepší se poradit s odborníkem. Ten vám pomůže zorientovat se v dané situaci a najít nejvýhodnější řešení.

Kurzarbeit a pojištění

Kurzarbeit, ten německý pracovní režim, má samozřejmě dopad i na pojištění. Ať už jste zaměstnanec, nebo zaměstnavatel, je dobré vědět, co se děje s nemocenským pojištěním, důchodovým pojištěním a podporou v nezaměstnanosti během kurzarbeitu.

Během kurzarbeitu za vás zaměstnavatel odvádí nižší sociální pojištění, protože se odvíjí od zkrácené mzdy. Dobrá zpráva je, že na vaše nároky na důchod to nemá žádný vliv. Stát totiž za dobu kurzarbeitu doplácí chybějící částku na důchodové pojištění.

Co se týče nemocenského pojištění, i to je hrazeno z části vaším zaměstnavatelem a z části státem. Náhrada mzdy v případě nemoci se pak počítá z vašeho průměrného výdělku před začátkem kurzarbeitu. Takže ani tady se nemusíte bát, že byste na tom byli hůř.

A co podpora v nezaměstnanosti? Pokud by se stalo, že by váš zaměstnavatel musel po skončení kurzarbeitu přistoupit k propuštění, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Výše podpory se vypočítává z vašeho průměrného výdělku před kurzarbeitem.

Kurzarbeit je zkrátka nástroj, který má pomoci firmám i zaměstnancům překlenout těžké období. A i když to s sebou nese určité změny, co se týče pojištění, nemusíte se ničeho bát. Vaše nároky jsou i během kurzarbeitu chráněny.

Budoucnost kurzarbeitu v Česku

Kurzarbeit, německý pracovní režim, který se v Česku dočkal popularity během ekonomické krize v roce 2008, je opět na pořadu dne. Pandemie koronaviru a s ní spojená ekonomická nejistota vedly k oživení debaty o jeho zavedení. Kurzarbeit by mohl být řešením pro firmy, které se potýkají s propadem zakázek, ale nechtějí propouštět své zaměstnance. Stát by v rámci kurzarbeitu přispíval na mzdy zaměstnanců, kteří by pracovali ve zkráceném úvazku.

Zavedení kurzarbeitu má své zastánce i odpůrce. Zastánci argumentují, že by pomohl zachránit pracovní místa a zmírnit dopady krize na ekonomiku. Odpůrci se obávají zneužívání systému a deformace trhu práce. Poukazují také na administrativní náročnost a finanční nákladnost pro státní rozpočet.

Budoucnost kurzarbeitu v Česku je nejistá. Vláda zatím neplánuje jeho plošné zavedení, ale nevylučuje možnost jeho využití v omezené míře v některých sektorech. Zda se kurzarbeit stane trvalou součástí českého pracovního trhu, ukáže až čas.